
W pŕekrásné údolńí ńiwje powodií slezské ŕeky Odry, w srdci rozlehlých wéwodských lowiśti a na pomezí dneśńího moderńího lázeńského a universitńího mjesta Karwiné, spoćíwá wzácný historický klenot Slezska, perla mezi wéwodskými rezidencemi – zámecké mjesto Fryśtát. Toto slawné sídlo, uozdobené leskem dáwné moci a důstojnostii, bylo domowem ćetných wéwodů slezských a dwou Wicekrálů: ćeského Wicekrále a slezského wéwody Pŕemysla Piasta VII., a rowńeź slezského Wicekrále a wéwody Kazimíra Piasta X. jenź se zde léta Páńe 1449 narodiil, a jehoź soućasńíci i potomci ctiili jako krále Slezska. Zawítejte do zámku fryśtátského, projdiete se parkem loweckým, a spatŕte mjesto rezidenćńí. Nechti wám dneśńí pobyt pŕinese radost uoku, poućeńí duchu i dobrou wzpomínku na pohostinnost fryśtátskou."
Slezský maršálek Václav ze Slupska a na Fryštátě
3 + 1 DEN V KARVINÉ
T U R I S T I C K Ý 4 D E N N Í P O B Y T NA PRODLOUŽENÝ SLEZSKÝ VÍKEND S P Ě Š Í M I, C Y K L O Č I A U T O V Ý L E T Y
"Objevte Fryštát - bránu historického Slezska a sídlo jeho Vicekrále. Tisíc let příběhů a jedinečné slezské dobrodružství."
Fryštát-Karviná-Silesia.eu
"Zámek, město, park a lázně; Auto i cyklovýlety do Slezska. Vydejte se po stopách slavných vévodů, rytířů a králů."

S Í D L O S L E Z S K É H O V I C E K R Á L E F R Y Š T Á T U N I V E R S I T N Í M Ě S T O A L Á Z N Ě


1 2 8 2 - 1 4 3 1 + S I L E S I A E + M A I V S + C I V I T A T I S + F R E I S T A D I U M + 1 4 3 1 - 1 5 7 1
K r á l o v s k á h i s t o r i e n e j s l a v n ě j š í h o K a r v i ň a n a. D ě j i n y s l e z s k é h o V i c e k r á l e a p r o h l í d k y j e h o s í d l a F r y š t á t
K O M E N T O V A N É S A M O P R O H L Í D K Y ZA 1-2 h:
ZÁMECKÉ MĚSTO
zpřístupněno celoročně









Rezidenční Zámecké město budované od 13. do 16. století slezskou monarchií, bylo jedním z nejvýznamnějších vévodských sídel Slezska. Centrem města je Vicekrálem Kazimírem vybudované velké Zámecké nádvoří s přilehlými uličkami, které dodnes dýchá ozvěnou vévodského dvora, královských průvodů i rytířských turnajů a má dochované středověké šenky s Pivovarem
VÉVODSKÝ ZÁMEK
otevřeno: ☀ úterý-neděle 10h-17h; ❄ sobota-neděle 11h a 13h





Sídlo slezského Vicekrále Kazimíra budované jeho rodem od 13. do 16. století a místo konání rytířských turnajů a královských hostin. ► Jeho goticko-renesanční rezidenční a reprezentativní části se Zámeckým kostelem, Bílou věží a Zámeckými stájemi jsou vybavené uměleckými sbírkami a původním mobiliářem z 19. století. Zimní sezóna je zde v období od 1. listopadu do 31. března
C Y K L O P R O J Í Ž Ď K Y ZA 1-3 h:
ZÁMECKÝ PARK
zpřístupněno celoročně, kočárové jízdy, lodičky a fontána sezonně




Zámecký park s Lázněmi Darkov je centrem rozlehlého loveckého revíru slezského Vicekrále Kazimíra budovaného jeho rodem od 13. do 16. století. Revír kopíruje krásnou údolní nivu řeky Olše od Louk po Petrovice, ale sahá také až k městům Skočov, Pština a Strumieň. Lovecký revír se rozvíjel až do poloviny 20. století a dnes je protkán hustou sítí cyklostezek spojující jezdecký dvůr Olšiny, slovanské hradiště Podobora a lovecké zámečky Petrovice, Zebřidovice, Těrlicko, Malé Kunčice a Hradec u Skočova. Zámek Fryštát také spojuje se slezskými vévodskými zámky Slezská Ostrava, Pština, Frýdek a Bílsko ►

KARVINÁ - KRAKÓW
královská cesta - dobrodružná cyklostezka nebo autovýlet cestou legendárních královských průvodů
KARVINÁ, zámek Fryštát-přechod Žižkova nebo Borovského-Strumieň-Pszczyna-Oświecim-Zator-Tyniec-KRAKÓW, hrad Wawel





Po stopách slavných královských průvodů mezi slezským vévodským zámkem Fryštát a polským královským hradem Wawel.
Cesta je součástí historické evropské královské trasy z Vídně přes Olomouc a Fryštát do Krakova. V 15. a 16. století mezi Fryštátem a Krakovem často cestoval slezský Vicekrál Kazimír z rodu Piastovců a polský král Zikmund I. z rodu Jagellonců ke státním návštěvám i soukromým oslavám. Královské kočárové průvody 130 km trasu zvládly za 15-18h s přestávkou na pohraničním zámku v Osvětimi
Na kole z Karviné do Krakova za 9h = Velká výzva. Adrenalin. Zážitek cyklokrálů.
Cyklotrasa vede ze zámku Fryštát v Karviné až k hradu Wawel v Krakově a je dobrodružným zážitkem jako za časů středověku. Stejná krajina, jen jiná doba. Z Karviné-Fryštátu do Strumieně cyklotrasou přes přechod na ulici Žižkova, Zebřidovice a Pelhřimovice, autem do Strumieně přes přechod na ulici Borovského, Pruchnu a Chybie. Dále ze Strumieně cyklotrasou podél řeky Wisla, nebo autem po silnici, přes Pštinu na slezsko-polskou hranici na královském hradě v Osvětimi. Tady jste přesně v polovině Královské trasy. Dále z Osvětimi cyklotrasou podél Wisly kolem Zátora do Týnce, nebo autem po silnici přes Zátor a Skavinu do Týnce, a dále na kole či autem z Týnce podél Wisly až přímo do centra Krakova k branám Wawelského hradu. Na kole za 9h, autem za 2,30h
Z F R Y Š T Á T U D O S L E Z S K É H O V É V O D S T V Í - K R Á L O V S K Á J Í Z D A S L E Z S K É H O V I C E K R Á L E K A Z I M Í R A P I A S T A X.
A U T O M O T O V Ý L E T Y ZA 1 - 5 h:
Z KARVINÉ DO SLEZSKA
jednodenní výlety do slezských měst, hradů a zámků ve stopách slezského Vicekrále Kazimíra
Do 1h jízdy autem z Karviné je vzdálena zřícenina vévodského hradu v Těšíně, Bizoní ohrada a zámek v Pštině, město a vévodský hraniční zámek Bílsko, vévodský hraniční zámek ve Frýdku, město Opava a český zámek Hradec, zřícenina vévodského hraničního hradu Slezská Ostrava nebo také moderní mrakodrapy v Katovicích, Dinopark v Doubravě či Slovanské hradiště v Podoboře. 1-2h jízdy z Karviné je vzdáleno město Opole s velkou ZOO nebo tábor a hraniční zámek v Osvětimi, Energylandia v Zátoru a polské královské město Krakov. Hlavní město Slezska Wroclaw je od Karviné vzdáleno jen 2,30h jízdy autem a taktéž i Museum slezských Piastovců na vévodském zámku v Břehu nebo biskupský hrad Jánský vrch v Javorníku. Památná hora Sléza s památkami na slezské počátky i město a vévodský zámek Lehnice, jsou od Karviné vzdáleny 3,30h pohodlnou jízdou autem po kvalitní síti slezských silnic a dálnic
Z K A R V I N É J E S E N I C K E M D O K L A D S K A, D O J E Z D -3h




Z K A R V I N É P O V I A R E G I A D O hl. m. W R O C L A W I A D Á L D O L E H N I C E, D O J E Z D 2,30 - 3h





S L E Z S K É V É V O D S K É Z Á M K Y O K O L O K A R V I N É, D O J E Z D -1h





Z K A R V I N É O P R A V D U N A C E L Ý D E N, D O J E Z D 3 - 5h





S L E Z S K É S T Ř E D O V Ě K É D O B R O D R U Ž S T V Í S V I C E K R Á L E M K A Z I M Í R E M P I A S T E M X. A J E H O R O D E M

Příběhy lidí 16. století, jsou příběhem lidí, kteří tvořili slavnou vévodskou pověst Karviné-Fryštátu ► Poznej jejich skutečný příběh

Slezský vévoda Fridrich Kazimír Piast XIII., potomek Vicekrále Kazimíra, s chotí vévodkyní Kateřinou Piastovnou Lehnickou a dcerou, princeznou Kateřinou Fryštátskou, po roce 1564 ze zámku vytvořili okázalé místo plné vzájemné rodinné lásky, ale také okázalých oslav, rytířských turnajů a loveckých výprav. Vévoda je známý jako Poslední Fryštátský rytíř a vévodkyně jako Bílá paní Fryštátská

Slezský dvorský Maršálek Václav ze Slupska, jehož rod přišel do Slezska ze severu Polska ve 13. století. V 15. století rod verboval žoldáky do vojska Matyáše Korvína. Václav jako Maršálek měl na starost zemskou hotovost pro případ války a před vévodou zastupoval zájmy slezské šlechty. V zámecké kapli má od roku 1577 svůj náhrobek

Ferenc z Budína pocházel z rodu chudé uherské šlechty. Jako kluk přijal na zámku Fryštát službu čeledína, poté jako mladík byl pážetem, následně jako dospělý muž povýšil na místo vrchního štolmistra a měl na starost zámecké koně. Ve stáří byl roku 1552 pozvednut do nejvyšší pozice zámeckého Hofmistra a řídil chod zámku

Purkmistr rezidenčního města Fryštátu, pan Wolf Izajáš ze Stříteže, byl potomkem slezské šlechty. Za věrné služby jeho otce, děda i za své vlastní, roku 1545 obdržel od vévody dům ve Fryštátě, kam se přestěhoval. Zdědil také statky ve Starém Městě a rybníky v Olšinách. Stal se fryštátským Purkmistrem v době největší slávy Fryštátu. Měl na starost chod města a bezpečnost jeho obyvatel

Jakub Preiss z Břehu byl vévodovým důvěrníkem a fryštátským luteránským pastorem. Z Fryštátu učinil jedno z nejvýznamnějších luteránských center. Každý slezský luterán měl za povinnost alespoň jednou v životě Fryštát navštívit. Kázal v kostele svatého Marka, kde byl pravděpodobně také roku 1590 pochován

Vévodův dvorní rytíř Jiří Rocnar z Rocnova patřil mezi nejvýznamnější z řady fryštátských rytířů. Měl na starost bezpečnost vévody a všude hájil jeho zákony. Byl také spolehlivou spojkou mezi vévodou a kýmkoliv. Byl takovým slezským d'Artagnanem. Za své věrné služby roku 1565 obdržel koncesi na provozování šenku ve svém domě, který stojí dodnes a dodnes se v něm čepuje pivo
















