F R Y Š T Á T V K A R V I N É HISTORICKÁ REZIDENCE SLEZSKÝCH VÉVODŮ M E Z I V Í D N Í, h l. m. W R O C L A W Í, P R A H O U A K R A K O V E M
U N I V E R S I T A A L Á Z N Ě F R Y Š T Á T H I S T O R I E A P A M Á T K Y
S I L E S I A E + M A I V S + C I V I T A T I S + F R E I S T A D I U M + 1 4 3 1 - 1 5 7 1
P R O H L Í D K Y:
ZÁMECKÉ MĚSTO
zpřístupněno celoročně
Procházka historickým centrem Karviné budovaném od 13. století - rodištěm nejvýznamnějšího Slezana, Vicekrále Kazimíra Piasta X, kde každý kámen vypráví příběh slezských vévodů, královských průvodů, rytířských turnajů, krutostí kata a také příběh obyvatel města, které v Kazimírské době 15. a 16. století bylo srdcem Slezska. Navštiv jeho Městský pivovar založený v 15. století, rytířský šenk z roku 1565 i středověký Radniční hostinec, kde se roku 1574 ubytoval z Krakova do Paříže prchající král. Seznam se s Patronkou města, se Slezským Králem, s fryštátským Posledním Rytířem, s Bílou Paní a Černou Kněžnou. Poznej také městského Purkmistra a luteránského Pastora nebo najdi bájný Kazimírův poklad již 500 let ukrytý někde ve Fryštátě
VÉVODSKÝ ZÁMEK
otevřeno úterý-neděle 10h-17h
Vévodský zámek Fryštát s kostelem - sídlo Vicekrále Kazimíra Piasta X. a jeho dynastického rodu je místem, kde se pod jednou střechou setkává slezská státnost, diplomatická moc Piastovců i goticko-renesanční dvorská kultura. Slezští Piastovci, kteří zámek ve 13. století založili, měli klíčový význam pro Přemyslovce, ve 14. století byl zámek sídlem Lucemburských Vicekrálů, v 15. století za vlády Jagellonců zažíval svůj Zlatý věk a v 16. století byla jeho okázalost trnem v oku Habsburkům. V době Piastovců byl zámek slezskou křižovatkou mezi Vídní, Prahou a Krakovem. V zámeckých komnatách ze 13. až 16. století si prohlédněte Museum bydlení slezské šlechty v 19. století, v jeho stájích z přelomu 14. a 15. století sbírky Národní galerie a v kostele ze 13. až 16. století původní gotickou kapli a hlavní dominantu města - Kazimírovou Bílou věž
Projížďka na kole Fryštátským parkem - krajinou s rybníky budovanými v 15. a 16. století, kde Vicekrál Kazimír Piast X. rád lovil ryby a zvěř, a kde se v údolní nivě řeky Olše potkává lázeňská pohoda Darkova s rozlehlými zámeckými loveckými revíry. Nechte se také zlákat k cykloprojížďce nádhernou slezskou venkovskou krajinou po historických vévodských cestách, které spojují zámek Fryštát se zámkem v Bílsku i se zámkem ve Frýdku
Na kole z Karviné do Krakova = Velká výzva. Adrenalin. Zážitek cyklokrálů.
Vydej se na kole po historické silnici královských průvodů spojující slezský vévodský zámek Fryštát s polským královským hradem Wawel. Trasa není značená*, cyklojízda je proto dobrodružným zážitkem jako za časů středověku. Stejná cesta i krajina, jen jiná doba. Kočárové průvody 130 km trasu zvládly za 15-18h s občerstvením a výměnou koní na zámku v Osvětimi.
Zvládneš na kole tuto královskou trasu pod 9h?
C Y K L O V Ý L E T C E S T O U KRÁLOVSKÝCH PRŮVODŮ K A R V I N Á - S T R U M I E Ň - P Š T I N A - O S V Ě T I M - Z Á T O R - K R A K O V
*KARVINÁ, zámek Fryštát-přechod Ščerba/Rájský kopec-Pruchna-Chybie-Strumieň-Pszczyna-Brzeszcze-Oświecim-Zator-Skawina-KRAKÓW, hrad Wawel
KARVINÁ - JIŽNÍ BRÁNA A VÝCHOZÍ BOD JAK ZAŽÍT
- SLEZSKOU ZEMI -
Slezsko ve své jižní bráně, v Karviné-Fryštátě, otevírá svůj velký příběh, příběh země, kterou na posvátné hoře Sléza založili Silingové - bájný slezsko-germánský kmen, jenž dal na řece Odře a jejích přítocích vznik i prvnímu fryštátskému hradišti (Freyenstadt), jako i hlavnímu městu Wroclawi (Wrocislaw) a dalším slezským městům. Slezsko Vám dává poznat, jak první slezští Piastovci za tuto nádhernou zemi tvrdě bojovali, jak v ní budovali slezské hrady a zámky, a jak i Fryštát ve 13. století povýšili na své zámecké sídlo. Poznej hrdou historii středoevropského Slezska, kterou sformoval její Vicekrál Kazimír Piast X., a která není jen dějinami této velké země, ale i jeho jižní brány - Karviné
Z Karviné za krásnými historickými slezskými městy, hrady a zámky autem za 1-4h
Vydejte se z Karviné na jednodenní výlet do Slezska: Do 1h jízdy autem z Karviné je vzdálena zřícenina vévodského hradu v Těšíně, Bizoní ohrada a zámek v Pštině, město a vévodský hraniční zámek Bílsko, vévodský hraniční zámek ve Frýdku, město Opava a český zámek Hradec, zřícenina vévodského hraničního hradu Slezská Ostrava nebo také moderní mrakodrapy v Katovicích. 1-2h jízdy z Karviné je vzdáleno město Opole s velkou ZOO nebo tábor a hraniční zámek v Osvětimi a polské královské město Krakov. Hlavní město Slezska Wroclaw je od Karviné vzdáleno jen 2,30h jízdy autem a taktéž i Museum slezských Piastovců na vévodském zámku v Břehu nebo biskupský hrad Jánský vrch v Javorníku. Památná hora Sléza s památkami na slezské počátky i město a vévodský zámek Lehnice, jsou od Karviné vzdáleny 3,30h pohodlnou jízdou autem po kvalitní síti slezských silnic a dálnic
Slezsko - historická země ve střední Evropě, dnes leží mezi Polskem, Německem a Českem. Slezskou zemí procházejí dvě nejvýznamnější evropské transmagistrály ze Skandinávie/Pobaltí do Středomoří/Balkánu, s křižovatkou v oblasti Gliwice-Karviná. Nejvyššími horami Slezska jsou Sněžka s 1603 m.n.m a Praděd s 1492 m.n.m. Hlavní vodní tepnou Slezska je povodí řeky Odry. Slezsko má 8 mil obyvatel a jeho největší a hlavní město je Wroclaw se 700tis obyvateli, universitním centrem a druhým hlavním městem Slezska je Opole se 130tis obyvateli. Největší aglomerací jsou Katowice se 3mil obyvateli, kde se také nachází slezské mezinárodní letiště. Nejvýznamnější historické vévodské sídlo je Legnica se 100tis obyvateli a největším lázeňským městem Slezska je Karviná s 50tis obyvateli a s vlastní aglomerací s 250tis obyvateli. Slezsko má také hned čtyři unikátní, hranicí rozdělená města: Na česko-polské hranici je to dvojměsto Těšín, na slezsko-polské hranici je to dvojměsto Bielsko-Biala, na slezsko-moravské hranici je to dvojměsto Frýdek-Místek a na polsko-německé hranici je to dvojměsto Görlitz, které je také největší slezskou městkou památkovou rezervací s více než 4000 historickými památkami.
Slezská gastronomie je oblíbená v celé střední Evropě. Kdo by neznal bramborový salát, bramborové knedlíky a bramboráky? Brambory zpřístupnil široké veřejnosti irský rod hraběte Niklase Taafe von Carlingford, který žil ve Fryštátě v 18. století. Díky němu se brambory, dříve plodina aristokratů, staly oblíbeným pokrmem všeho lidu. Mezi typické slezské pokrmy patří i makový závin, smažené tvarohové chlebíčky, vaječné smaženky nebo masové karbanátky. Nejcharakterističtějším rysem slezské kuchyně je však maso vždy doplněné ovocem. Ať už se maso dusí nebo peče, vždy se připravuje s čerstvým nebo sušeným ovocem, nebo se podává s ovocným kompotem. Tato kombinace maso-ovoce je pro slezskou kuchyni naprostou nutností. Od poloviny 15. století se na stole slezských vévodů ve Fryštátě podával také Bigos - guláš ze dvou druhů masa, dvou druhů zelí a klobásy, který sem z polské Jagellonské královské kuchyně dovezla rodina slezského Vicekrále Kazimíra Piasta X., a odtud se rychle rozšířila do všech slezských vévodských sídel. Ve Slezsku se však připravuje... samozřejmě že se švestkami.
S L E Z S K É P A M Á T K Y P O J Í BOUŘLIVÉ DĚJINY KAZIMÍRSKÉ DOBY 15. - 16. STOLETÍ, J E J Í Ž S R D C E M B Y L K A Z I M Í R Ů V F R Y Š T Á T