Cykloprojížďka okolím Karviné

- ZÁMECKÝ LOVECKÝ REVÍR -

ve stopách slezského krále Kazimíra

- Na kole či pěšky Zámecko-Lázeňským parkem k Lázeňskému mostu -

V okolí Fryštátského zámku bývaly vyhlášené lovecké honitby nejen slezských Piastovců, kteří ho založili ve 13. století, ale i jiných šlechtických rodů, které zde po Piastovcích také sídlili. Piastovci, kteří zde sídlili od roku 1282 do roku 1571, byli vášnivými lovci. O vévodské lesy, krajinu a zvěř v nich se staral dvorní Hajný a dvorní Lovčí. Přímo pod zámkem však ve středověku byla zelinářská zahrada a ovocný sad, které zásobovaly potravinami vévodský stůl. Roku 1543 slezský vévoda Václav III. Adam Piast vybudoval v nedalekém Louckém lese oboru s dančí, jelení a losí zvěří, kterou obdivoval i olomoucký arcibiskup, když zakládal svou oboru na Hukvaldech. Divočina z obory pak byla také dodávána na vévodský stůl ve Fryštátě a v Těšíně. Později, v roce 1767, hrabě Mikuláš Taafe vybudoval v nedalekých Olšinách jezdecký dvůr a v jeho okolí obnovil dřívější Piastovské rozsáhlé honitby, které se k lovu využívaly až do II. světové války. A hrabě Jan Josef Larisch - Mönnich roku 1804 vybudoval přímo pod Fryštátem dnešní přírodně krajinářský Zámecký park v anglickém stylu, kde se dalších více jak 100 let konaly slavné parfórsní hony, kterých se zúčastňovali evropští aristokraté včetně Habsburků a Hohenzollernů. Roku 1850 Larisch - Mönnichové pod zámkem obnovili Zámeckou dančí oboru a roku 1862 postavili v centrální části parku i hospodářský dvůr pro dobytek, dnes zvaný Konírny.

Loveckou sezónu v okolí Fryštátu dodnes připomíná jeho Zámecko-lázeňský park s širší krajinou podél řeky Olše, kde v červnu roku 1471 byl na lovu i český král Vladislav II. Jagellonský a na přelomu 15. a 16. století i jeho bratr, polský král Zikmund Jagellonský. Oba králové zde byli hosty svého staršího krstného bratra, slezského Vicekrále Kazimíra II. Piasta. Roku 1877 zde lovil i Habsburský následník trůnu princ Rudolf, a na přelomu 19. a 20. století i německý císař Vilém II. a bulharský car Ferdinand I. Všichni tři panovníci zde byli hosty hraběte Larische-Mönnicha. Dančí obora v parku byla původně založená Piastovci roku 1543 v Louckém lese, a kolem roku 1850 byla rodem Larisch-Mönnichů obnovena právě zde. Vedle dančí obory jsou dvě návrší, pod kterými jsou pochováni Larisch-Mönnichovy zámečtí jezdečtí koně a lovečtí psi. Během druhé světové války, když Larisch-Mönnichové opouštěli Fryštát před přicházející německou a posléze i sovětskou armádou, nemohli vzít sebou své milované psi a koně. A tak se stalo, že je tady dali postřílet a pohřbít, aby nepadly do rukou vojáků. Zdánlivě krutý počin hraběte byl ve skutečnosti projev jeho velkého milosrdenství.

U vedlejšího zámku Ráj (zbořen 1980) byla někdy od roku 1565 Piastovská Zámecká ovocná zahrada založená slezským vévodou Fridrichem Kazimírem Piastem, na jejímž pozemku baron Bees v roce 1867 vybudoval jodobromové Lázně Darkov. Stalo se tak poté, co si baron objednal velice drahou vrtnou soupravu, aby na svých zámeckých pozemcích našel uhelné sloje. Pokaždé však místo nálezu uhlí vytryskl gejzír slané vody. Fryštátský lékař Alois Fiedler tuto vodu zkoumal a na Vídeňské universitě nechal potvrdit její léčebné účinky. Tak zde baron Bees založil lázně, ale brzy je prodal fryštátskému hraběti Larisch-Mönnichovi. Netrvalo dlouho, a sjížděla se sem aristokracie z celé Habsburské monarchie. Po druhé světové válce se tady léčili českoslovenští olympionici a umělci. Dnes jsou vyhledávanými slezskými jodobromovými lázněmi. Dřívější rozlehlý Fryštátský lovecký revír je dnes rájem cykloturistů, ale v minulosti se revír nesoustředil jen na lov zvěře. Už od 15. století zde byl oblíbený i rybolov ve vévodských rybnících.

- Na kole k loveckému revíru Louky, z Lázeňského mostu vlevo proti proudu řeky Olše -

Krajina v okolí Fryštátu byla od konce 15. století do poloviny 16. století dotvořena mnoha rybníky, které tady začal budovat slezský Vicekrál Kazimír II. Piast. Jeho soustava rybníků, kde sám také rád trávil volný čas rybařením, se nacházela podél toků řek Stonávky a Olše v Darkově, Stonavě a v Loukách. Stavitelem Kazimírových rybníků, zmiňovaných již v roce 1498, byl pravděpodobně stavitel královských rybníků rytíř Kunát mladší z Dobřenic (1465 - 1539). Fryštátská vévodská rybničná soustava je tedy cca o 100 let starší než Rožmberské rybníky u Třeboně. Investovat značné peníze do výstavby rybníků, hrází a stok, které rybníky napájely, se oplácelo. Již od počátku zakládání rybníků za doby císaře Karla IV., se v nich choval převážně kapr. Jeho produkce na přelomu 15. a 16. století natolik stoupla, že se kapr vyvážel i do evropských zemí a slezským vévodům přinášela ohromné zisky. Stavba fryštátských rybníků se prováděla bez složitější techniky. Dělníci si většinou museli vystačit jen s lopatami a kolečky na vyvážení zeminy. Rybníky se dělily na rybníky s násadou a rybníky k výlovu. Byly také domovem množství tažných ptáků a divoké zvěře, které se také často stávaly terčem lovu chtivých slezských panovníků. Rybí maso bylo nedílnou součástí jejich jídelníčku zejména v postních dnech. Rybníky ve Stonavě, v Darkově a v Loukách nad Olší jsou dnes jen z malé části zachovalé. Do existence těchto rybníků totiž výrazně zasáhla výstavba Košicko - bohumínské dráhy v polovině 19. století a také těžba uhlí. Do vévodského loveckého revíru v Louckém lese se z Fryštátu vydáte proti proudu řeky Olše směr Louky nad Olší a Chotěbuz. Čeká tam na vás Rybí dům s ukázkou lovných ryb ve vévodských rybnících, Archeopark se Slovanským hradištěm, ale také Velký Mlýnský rybník, původní rybník z vévodské rybničné soustavy v Loukách z roku 1498, na jehož březích s oblibou lovil slezský Vicekrál Kazimír II. Piast, aby zde unikl od ruchu vévodského dvora na zámku Fryštát.

- Na kole k zámeckému revíru Olšiny, z Lázeňského mostu vpravo po proudu řeky Olše -

Po smrti Vicekrále Kazimíra II. Piasta, se regentem Slezského vévodství stal Kazimírův společník, hejtman Moravského markrabství, Jan IV. z Pernštejna, který trvale sídlil na svém přepychovém sídle v Pardubicích a přechodně také ve Fryštátě. Jan IV. z Pernštejna vybudoval rozsáhlou soustavu rybníků v okolí Pardubic a v letech 1528 - 1545 dokončil Kazimírovu rybniční soustavu v okolí Fryštátu. Lze se domnívat, že stavitelem těchto posledních rybníků v Olšinách byla dílna Jakuba Krčína, který navázal na rybníkářskou dílnu Štěpánka Netolického, který byl učněm Kunáta mladšího z Dobřenic, protože Pernštejnové také tyto dílny využívali na stavbách rybníků na svém panství. Nejlépe dochovanou soustavou fryštátských vévodských rybníků zůstaly ty v Olšinách. Jedenáct ze zdejších rybníků koupil v roce 1566 slezský vévoda Fridrich Kazimír Piast po fryštátském Purkmistrovi Volfu Střítežském.

Chovné rybníky v Olšinách jsou dnes vyhlášenou chráněnou krajinnou památkou a jsou pod ochranou Evropské unie v rámci projektu ochrany přírody Natura 2000. Fryštátským loveckým revírem v Olšinách vede síť cyklostezek, které brázdí krajinu dřívějších vévodských lužních lesů a rybníků. Na cyklotrase z Fryštátu do Petrovic je k vidění Zámecký jezdecký dvůr Olšiny hrabat Taafeů (18. století), Piastovské vévodské rybníky Olšiny (16. století) a Lovecký zámeček Petrovice Larisch-Mönnichů (19. století). Odsud je to jen kousíček do Dolních Marklovic (ulice za Petrovickým nádražím), kde se na Vaši návštěvu těší český kníže sv. Václav. Kníže byl 28. září 935 zavražděn svým mladším bratrem Boleslavem Přemyslovcem, řečeným Ukrutným, aby se mohl v Čechách ujmout vlády (vládl 935-972). V roce 965 tento český Přemyslovský kníže provdal svou dceru Doubravku za Piastovského knížete Měška a ta se tak stala předkem rodu slezských vévodů vzniklých 28. října 1138, a kteří v letech 1282-1571 sídlili na loveckém zámku Fryštát.

- Na kole loveckým revírem do Bílska, z Lázeňského mostu zpět rovnou do centra -

V 16. století žil na zámku Fryštát poslední slezský vévoda Piast XIII. Fridrich Kazimír. Sídlo měl ve Fryštátě, ale jeho oblíbeným zámkem byl i zámek Bílsko, kam velmi často jezdil se svou rytířskou družinou a se svými šlechtici. Na zámek Bílsko jezdil na lov zvěře, ale se svou rodinou zde také trávil letní dovolenky. V srpnu roku 1569 při jedné z nich, na zámku Bílsko onemocněla a umírala jeho milovaná žena, vévodkyně Kateřina Piastovna Lehnická. Vévoda ji odvezl zpět domů na zámek ve Fryštátě, kde i přes intezivní léčbu nejlepších lékařů, dne 3. září okolo 22h zemřela. Byla ve Fryštátě s velkou okázalostí pohřbena, ale zanechala po sobě malou princezničku Kateřinku.

Vévodou velmi frekventovanou cestu spojující Fryštát s Bílskem je možné pohodlně projet na kole. Cesta je 40km dlouhá a vede krásnou slezskou venkovskou krajinou, ozdobenou loveckými zámky. Ze zámku Fryštát se vydej rovně přes Horní náměstí a kolem Slezské university po městské cyklotrase podél ulice Borovského k hraničnímu přechodu Ščerba na Rájském kopci. Odtud pokračuj po této silnici k první křižovatce, kde odboč doprava směr Cieszyn, ale po chvilce ze silnice odboč vlevo směr Skoczów. Projedeš krásnou klikatící se silnicí k vesnici Velké Kunčice (Kończyce Wielkie) s venkovským zámkem karvinského šlechtického rodu Larisch-Mönnichů. Dnes vinařský zámek je přístupný v parku, ale není veřejnosti přístupný k prohlídkám. Zámek je svou novorenesanční architekrurou velmi podobný Larischovu hlavnímu zámeckému sídlu Solca v Karviné, který byl však na konci II. světové války zbořen. Jen kousek od Velkých Kunčic, (ale mimo trasu), je vesnice Malé Kunčice (Kończyce Male), kde je možné si prohlédnout lovecký zámeček rytířského rodu Pelků von Pelko, který v 16. století sídlil na rytířském zámku Miserov v Karviné-Fryštátě. Místo zámku Miserov však dnes stojí Slezská universita. Z Velkých Kunčic, kde je k vidění také historický dřevěný kostel, pokračuj po silnici a přes Fryštátskou rybniční soustavu v obci Debowiec, založenou v 15. a 16. století slezskými vévody z Fryštátu, se dostaneš až do města Skočov na kruhový objezd. Město má malebné náměstí a vévoda Fridrich Kazimír zde měl svůj lovecký zámeček, ze kterého se však dochoval jen park. Na kruhovém objezdu odboč doleva směr Bielsko-Biala až ke světelné křižovatce, kterou projedeš rovně. Silnice vede až do centra Bílsko-Bílé k zámku. Na půli cesty je vesnička Hradec (Grodziec) s loveckým zámečkem Larisch-Mönnichů. Tento zámeček je možno navštívit a prohlédnout si jeho interiéry, ale je tady také příjemná kavárna a cukrárna, kde je možné se příjemně osvěžit. Po prohlídce loveckého zámečku se vrať zpět na silnici do Bílska. Když po ní pojedeš a nevybočíš, tak tato ulice s názvem Cieszynska tě přivede až do Starého Města (Śródmieście) a k Piastovskému zámku, dnes pojmenovaném po šlechtické rodině Sulkovských, která zde žila jako poslední. Zámek zve k prohlídce, stejně tak i historické centrum Bílska. Toto město bylo až do roku 1920 součástí Česka a s Karvinou-Fryštátem sdílí svou středověkou historii, stejně jako i město Skočov a celá oblast, kterou jste až dosud projeli.

některé fotografie na této podstránce jsou staženy z dostupných zdrojů